Zhasínáme v říši divů (nejoblíbenější úryvky, 1. část), DBC PIERRE

22. srpna 2017 v 23:22 | miriabel |  oblíbené
"Když stoky chrlí kal a smetí
a cestu pokryl hnusný pach,
hned seběhnou se všechny děti
a dovádějí ve sračkách.
Společnost pak puká stejně:
pravda, rozum, vtip z ní crčí,
avšak v jejím bahně zřejmě
si nikdo s chutí neposkočí.
Svět bez vášní je hanbou doby,
a proto nám historie říká:
raduj se z pádu do hniloby
a ráchej se v ní - jen ať to stříká!"
PIERRE,DBC; Zhasínáme v říši divů. 1. vyd. Praha: Plus, 2013. s. 9. ISBN 978-80-259-0229-5.

"Pro mou situaci neexistuje pojmenování. Zaprvé proto, že jsem se rozhodl zabít. A taky kvůli téhle myšlence: nemusím to udělat hned.
Šup - projdu dvířky. Je to limbus.
Už nikdy nemusím zvedat telefony nebo platit účty. Na mé schopnosti splácet už nezáleží. Na obavách a nutkáních už nezáleží..."
PIERRE,DBC; Zhasínáme v říši divů. 1. vyd. Praha: Plus, 2013. s. 13. ISBN 978-80-259-0229-5.

"...nikdo není rád, když musí opustit večírek ještě před koncem a slyšet za sebou smích ze sálu. Smrt musí být přesně takovýhle pocit. Ale já si tak vůbec nepřipadám; protože večírek už skončil. Lahve jsou prázdné. Sudy už plivou jen pěnu. Za námi je naše říše nakupování v posledních záchvěvech smrtelného zápasu. Sbohem volné trhy, sbohem smluvní podmínky, čau umělý smíchu... Poslední hýřilové jsou ta spodina, kterou potkáte na každé akci zdarma a která teď zvrací brambůrky a víno. Nepřepadá mě lítost, ale pýcha, že jsem zjistil stav věcí a odporoučel se v pravý čas. Tak adieu, dnešku, adieu (pozn. pod čarou: Ano, je konec: zisk tuhle hru vyhrál, ale podobně jako infekce zabil hostitele. Hostitel jsme byli my. Kvalita vymřela, protože jsme se vzdali práva filtrovat svá vlastní rozhodnutí; filtrem všech rozhodnutí se stal zisk. Infekce si našla každého lidského příjemce, navázala se na každou bílkovinu existence a dosucha je vysála, aby přiživila korporátní nádory imunizované vůči nám vládou. Teď je z hostitele mrtvola a z trhu bakteriální biokatalyzátor...)
Další příležitost prokázat, že jsme schopni sebeovládání, a tedy i hodni svobody, je pryč. Hluboko uvnitř to dobře víme; už víc než deset let si jen ohříváme minulost a velebíme našich sto nejlepších okamžiků pořád dokola, jako když se staří lidé probírají snímky ze svých skotačivých let a nevědomky se loučí.
Teď sledujte, jak se v říši divů zhasnou světla."
PIERRE,DBC; Zhasínáme v říši divů. 1. vyd. Praha: Plus, 2013. s. 15. ISBN 978-80-259-0229-5.

"Konečně pochopím krásu peněz: povznášejí život k modré obloze, vysoko nad mraky smluvních podmínek. Neznají žádné smluvní podmínky kromě jediné: mít..."
PIERRE,DBC; Zhasínáme v říši divů. 1. vyd. Praha: Plus, 2013. s. 53-54. ISBN 978-80-259-0229-5.

"Není to struktura, ale anti-struktura. Nesměřuje k určitému konci, ale vznáší se nad nekonečnou přítomností a sklízí přísun bezmocných lidských impulsů. Nebuduje žádnou bezpečnou budoucnost, nezanechává žádná velkolepá díla, nepřipravuje nikoho na cestu před námi. A proč by to taky dělal? Nepochodujeme věkem civilizace, ale vznášíme se mezi Windows XP a Windows 7 a šlapeme vodu."
PIERRE,DBC; Zhasínáme v říši divů. 1. vyd. Praha: Plus, 2013. s. 54. ISBN 978-80-259-0229-5.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.