Běhám.

9. července 2017 v 22:24 | miriabel |  miriabel

Úplně poprvé jsem provozovala jogging daleko někdy ve 13 s našima na dovolené v Libošovicích (Český ráj). Tenkrát to nebyl zrovna výkon, kterým by se bylo hodno chlubit. Nebavilo mě to. Bylo to z donucení rodičů a taky na dlouho dobu se ono běhání stalo jediným.




Pamatuji si, že doopravdy a dobrovolně jsem začala některou sobotu v polovině listopadu 2006.
Po prvním běhání jsem byla úplně vysílená, a to jenom ze samotného dýchání.
Zpočátku jsem vydržela plynule běžet 15 minut.


První hodinu jsem zvládla po měsíci a na konci jsem měla pocit, že neudržím žaludek na svém místě.

Někdy na jaře 2007 už byl běh součástí každého mého týdne.


Šla jsem si zaběhat i toho dne, co mi zjistili, že mám revma.


Nenechala jsem toho ani tehdy, kdy byl můj zánět střev v největším rozpuku.

Běháním jsem zaháněla trápení z obou rozchodů a stresy ze školy či práce.

Píše se červenec rok 2017 a já běhám stále. Pořád to miluju.

Článek Vám neměl říct - v botech Adidas, Nike a Asics Ti to půjde líp, kámo. Já jsem začínala v neběžeckých HI-TEC teniskách a skončila u Asics, ale stejně - nejdůležitější na běhu je vůle, odhodlání a chuť.

Žádné boty to neodedřou za vás.

Někdy cítím, že přemáhám únavu, ale stejně jdu, protože ten pocit svobody mi nic nenahradí.

Je jedinečný, nepopsatelný.

Tak to běžte taky zkusit... Ono se Vám to vrátí. Mnohonásobně.
 


Komentáře

1 gitty93 gitty93 | E-mail | Web | 9. července 2017 v 23:09 | Reagovat

no jo, ale já jsem poslední dobou odkázán běhat v nazouvákách a... je to peklo :D nedoporučuju :)

2 miriabel miriabel | 9. července 2017 v 23:30 | Reagovat

To pročpak? :D No, na takovou variantu jsem ani nepomyslela, přiznám se...:D Počítala jsem s teniskama..:D[1]:

3 gitty93 gitty93 | E-mail | Web | 9. července 2017 v 23:37 | Reagovat

boty na běhání jsou jen jedny a střechy nad hlavou občas dvě. No a komu by se to chtělo pořád převážet sem a tam :D Ale to je jedno. Prostě to jen nedoporučuju.

4 Nauesin Nauesin | Web | 10. července 2017 v 10:12 | Reagovat

eeeeeee.... no nevím nevím, já a sport jsme si nikdy nerozumněli a já a běhání už vůbec. Zkoušela jsem to taky, dvakrát asi. Ani jednou jsem si neřekla, páni tohle je zábava. Vždy jsem to vzdala a přestala. K běhání se asi nikdy mít nějak nebudu. Raději si půjdu zahrát badminton.

5 NaTyy NaTyy | E-mail | Web | 10. července 2017 v 10:13 | Reagovat

Tak at ti to zapálení do běhu pořád přetrvává :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.