Říjnové zvraty

2. listopadu 2016 v 11:23 | miriabel |  deníček
Říjen byl docela zvláštní měsíc a důvodem výjimečně není změna času z letního na zimní. (Protože já miluju letní čas! A nechápu lidi, co mají raději světlo v šest ráno a tmu ve tři odpoledne.)

Kromě toho, že jsem stihla být od konce září už třikrát nemocná, jsem se také šla dotýkat prvního sněhu na Lysé hoře a pak jsem se zažila jeden z nejkrásnějších víkendů za hrozně dlouhou dobu a o tom Vám chci právě povyprávět. Taky se ve mně odehrálo několik radikálních zvratů, bezbřehý smutek střídající koncentrované štěstí.
Jednou ležím doma v posteli přikrytá peřinou, čtu si nebo jenom poslouchám smutné písničky a u toho piju jeden ice tea za druhým na uklidnění.

Mariánské údolí

Dívám se ven z okna a vzpomínám na svou první lásku. Ve špatných chvílích mi ho připomíná úplně všechno, v každém jej vidím. Někdy se ráno probudím a v těch prvních sekundách, kdy ještě nejsem stoprocentně probraná, ho hledám. Až mi najednou dojde, že už se vedle něj nikdy neprobudím. Dívám se na jeho fotky a představuju si ty chvíle, při kterých vznikaly. Ta bolest, kdy vím, že už se na mě jeho doširoka otevřené modré oči nikdy neusmějí, je větší, než kterákoli fyzická, co jsem kdy zažila.
Bolí to víc než vysekávání osmičky, odebírání vzorku z terminálního ilea či cystoskopie. Jinak, ale intenzivněji. Hlouběji.


Jindy se koulujeme s kamarádkou prvním sněhem, házíme jím okolo sebe, tišíme záchvaty smíchu a těšíme se na Vánoce. Do detailu si barvitě líčíme, jak bude vypadat letošní Silvestr, a že teda musí být nevšední.

O týden později po pokochání se s prvními vločkami jsem se v sedm ráno vydala na cestu. Kamarádka se rozhodla, že mi ukáže Brno z té hezčí stránky. Mariánské údolí a Údolí Kohoutovického potoka byly k tomuto účelu ideálně vybrané destinace.
Pokud budete někdy v okolí Brna, rozhodně si do Mariánského údolí zajděte. Na to, jaký kousek se nachází od centra města, je tam nádherná příroda. Spousta turistických cest, kratších i těch delších. A relativně dobrá dostupnost hromadnou dopravou.

Mariánské údolí

Kdyby to teď četla kamarádka, asi by se začala smát, jelikož my dvě jsme měly zrovna smůlu a spoléhání na "jsme kousek od Brna, tak budou odevšad, kde je napsáno na rozcestníku BUS, jezdit busy a kdykoliv, se nám docela vymstilo. Náš naplánovaný bus na konci trasy nejel pro zlepšení naší kondičky vůbec, protože se v okolí zrovna opravovala cesta. Letěly jsme na zastávku asi tři kilometry, bus nám pak stejně před nosem ujel a další jel za hodinu. Ale jinak super výlet, opravdu! Následovat bude Babí lom, který server idnes.cz označil v roce 2009 za nejhezčí výletní místo u Brna.



Údolí Kohoutovického potoka


Mariánské údolí


Strastiplná cesta z Ivančeny

Radost kamarádky ze sněhu

Temné nebe nakonec a já

A závěr nebo poučení nakonec?
Pomůžu si úryvkem textu písničky November Rain od Guns N' Roses:
...So never mind the darkness
We still can find a way
'Cause nothin' lasts forever
Even cold November rain...
překlad:
...Tak už nemysli na to zlé
Stále můžeme najít cestu
Protože nic netrvá věčně
Dokonce ani chladný listopadový déšť...

Celý (můj) překlad písničky a odkaz na ni najdete ZDE. Na tenhle blog píšu články pod přezdívkou bubble*, kdybyste si ode mě chtěli přečíst něco trochu jiného než tady (méně osobního).

Každý smutek má někde svůj konec :)

Zásoba limitované edice Nestea

On i můj říjen měl krásné chvíle, ale o těch více až zase někdy jindy, až o nich budu moci napsat více...
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.