příběh života

1. března 2012 v 18:05 | miriabel |  oblíbené
"Ale v příbězích, na nichž doopravdy záleží, které si jeden pamatuje, v těch to tak vůbec není. Do těch lidi obyčejně spadnou - vede tudy jejich cesta, jak jste povídal. A řekl bych, že měli spoustu možností, jako my, obrátit se zpátky - jenomže to neudělali. A kdyby to byli udělali, tak bychom to nevěděli, protože by se na ně zapomnělo. Slýcháme jen o těch, kdo šli pořád dál - a ne vždycky k dobrému konci, to ne; aspoň ne k takovému, kterému by řekli dobrý ti, kdo jsou uvnitř v příběhu a ne vně...
Rád bych věděl, do jakého příběhu jsme spadli my...
Také bych rád věděl... ale nevím. A tak je to s opravdovými příběhy. Vezmi si každý, který máš rád. Ty můžeš poznat nebo uhodnout, jaký druh příběhu to je, se šťastným nebo smutným koncem, ale lidé v něm to nevědí. A ty nechceš, aby věděli...
Copak velké příběhy nikdy nekončí? - Ne, jako příběhy nekončí nikdy... Ale lidi v nich přicházejí a odcházejí, když skončí jejich úloha...
Ale stejně jsem zvědav, jestli nás někdy dají do nějaké písničky nebo příběhu...
Když jsou věci vykonané a odbyté a staly se z nich velké příběhy, jsou jiné."

TOLKIEN, J.R.R. Pán Prstenů: Dvě věže. s. 269-270.


 


Komentáře

1 pavel pavel | Web | 2. března 2012 v 17:07 | Reagovat

A nejsme již nadšeni když máme za své knihy před sebou již jen několik málo stran. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.