vánočně*

24. prosince 2011 v 18:08 | miriabel |  deníček

Prý ty vykvetlé lístky signalizují svatbu nejpozději do roka.
Tak já budu doufat, že vykvetla jen pro tu fotku a pro dnešní vánoční prolínání vrstev a tónování do miminkovsky jemných barev.

Pojďme si vybarvit sny do pastelova,
vždyť je přece Štědrý večer...

Letos mám jediné přání. Není hmotné a nikdo jiný, krom mě samotné, mi jej splnit nemůže. Horší už je, že zatímco ostatní mé sny plnit dovedou, já jsem na to svou skrytou tužbu příliš krátká a nejspíš i slabá.

Bojím se jí. Moc. A tak vlastně ani nevím, jestli chci, aby se vyplnila.

Všude okolo mě je čisto, jen uvnitř sebe samy jsem si pořádek udělat nedokázala.
Tuším totiž, že kdybych si to v hlavě urovnala, vyděsila bych se ještě víc.

Ale tak... hlavně, že na první pohled se zdá být vše v naprostém pořádku. Snad.

Přeju Vám ty nejkrásnější Vánoce, bez chmur a nesetřepatelných obav. Ať je Váš sváteční čas plný úsměvu a radosti. Ať jste šťastní, opravdově.
Ať si nemusíte nic přát, protože nebude co :).

Když Vám bude smutno, myslete na to, že dny se prodložují a pozdě večer už začíná konečně mrznout.
Že je ve vzduchu cítit sníh. Za chvilku už nebudeme muset spoléhat jen na skomírají pouliční lampy. Cestu nám prozáří měsíční svit odrážející se od třpytivé sněhové pokrývky. Brouzdajíc se zasněženou ulicí, i velké problémy zdají se být malichernými.
Bílá je totiž barvou naděje, oproštění se a nových začátků. Každá další vločka sebou snáší na zem i další naději.
Je jich tady pro nás nespočet, těch malinkatých, avšak nenapodobitelně vykreslených, sněhových částeček.
 


Komentáře

1 Dreamy Dreamy | Web | 28. prosince 2011 v 12:24 | Reagovat

Musíme se naučit následovat světlo :) I Tobě přeji krásně prožitý čas s Tvými nejbližšími, má drahá Miriabel.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.