Někdy mám pocit, že...

28. srpna 2011 v 10:37 | miriabel |  názory
bývalí přátelé jsou jako figurky na poličce. Jedny oprašujeme v mysli častěji, jiné necháváme zapadnout prachem. Jsou i panáčci, které občas vezmeme do ruky a vzpomínáme, kdy a při jaké příležitosti jsme je poprvé spatřili.
Některé stojí v popředí, jiné se krčí vzadu.
Můžeme jejich rozmístění měnit, hrát si s nimi každý den nebo je nahradit jinými.
Záleží jen na tvořivosti naší mysli.
Jen... přátelé už se to nikdy nedoví a figurky neoživnou.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.