Chvilku vydržím a třeba přijde rozuzlení.

28. června 2010 v 16:26 | miriabel |  koš
Minulým článek jsem nechtěla jen poukázat na neustále se vracející problémy s postavou. Svět se netočí jen okolo vzhledu. Mám pocit, že se v podobných intervalech opakuje úplně všechno a pořád dokolečka dokola.
Každé prázdniny si uvědomím, že je mi tobě smutno a tluču se do hlavy, proč jsem se s tebou jen neviděla více. Ty´s to chtěl. Já ne.
Jsme spolu a vidím všechny tvé chyby, uvědomuji si, proč jsem tě opustila. Dny plynou a mně se zase vracejí iluze. Pak se nevidíme, začínám být zase zamilovaná. Setkáme se. Buch buch. Pocity nejistoty, strachu, někdy až absolutního zhnusení se vrátí. Nepůjde to dál, už nikdy, ale já nepřestanu doufat...
miriabel
Pořád se chci změnit, nebýt snílek, více žít, ne jen představovat si. Myslíte, že nový školní rok přinese nějakou změnu? Já nevím, opravdu ne.

Jen jedno je mi jasné. Icq nezapínám tolikrát denně jen proto, abych se ujistila, že si pamatuji heslo. Je v tom něco víc. Naděje, že letošní slunce prosvítí i ty naše společné dny. Ale budeme je vůbec schopni prožít bez hádky a neustálého dráždění se?

Proč se mám tendence pořád vracet? Není to zoufalství, jen touha být zase malou holčičkou, co se s tebou vedla za ruku a myslela si, že odbytím půlnoci mění se sny ve skutečnost. Doufali jsme, že nezašramotí klíče v zámku a báli se jít společně vyhodit smetí.

Bylo to tak sladce naivní a tím to bylo krásné. Je to láska nebo jen nejhezčí vzpomínka na léta, co už se nikdy nevrátí?

Tolik článku už takhle končilo a tenhle nebude výjimkou. Mám tě ráda.
I když to nikdo nedovede pochopit, každý vede silácké řeči, že druhá šance je víc než dost. Jen my, co jsme doopravdy milovali, víme, že kousek toho citu nikdy nevymizí, byť se třeba přetransformuje v nižší stupeň vzájemného souznění.

Nevím si s ním rady, chci jej zakopat do nejhlubší jámy, ale stejně jsem zatím nenašla cestu, jak... a ani odhodlání.
 


Komentáře

1 Minka Minka | Web | 28. června 2010 v 16:39 | Reagovat

Taky mám problémy se svym vzhledem,doufám že ty tvoje nejsou nic hroznýho..
A taky doufám že ty nejasné zamilované též :-)

2 ethnea ethnea | Web | 29. června 2010 v 0:40 | Reagovat

Nikdy to neni jednoduche. Kdyz to skonci, stejne neco zustane. Bude to slabnout, ale neztrati se to.

3 Dreamy Dreamy | Web | 1. července 2010 v 22:24 | Reagovat

Člověk může říci "dost", jenže co když srdce ještě názor nezměnilo? Chce to čas, aby ten krásný cit stačil sám postupně odeznít.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.