Popisky fotky ničí... přátelé snění ruší...

10. října 2009 v 22:51 | miriabel |  deníček
Tak jsem zase tady, abych vám řekla, že dnešní byl sice deštivý, ale skvěle naplánovaný, takže věřte se mnou, že vše jednou dopadne podle očekávání. Já věřím. Doufám. Prosím.

Popisky fotky ničí a ty mé už zničené nebudou. Takže se neděste, nic kopírovat neplánuju, jen už se nedržím hesla jména hloupých na všech sloupích ;).

Momentálně mám šílenou chuť vyprávět vám, jak jsem v Praze procitla a uvědomila si, že lidé nejsou vždy takoví, jak se nám mohou na první pohled zdát. Nebyla jsem smutná, ani chvíli. Jen... měla jsem si uvědomit dříve, že... že jablko nepadá daleko od stromu.
Bylo okolo půl páte ráno a já v polospánku poslouchala rozhovor bývalého dobrého kámoše a spolužačky, o které jsem si myslela víc. Jejich pojetí lásky mě uvádělo do rozpaků. Hlavu jsem měla položenou přesně na tom místě, kde jsem cítila jeho přítomnost, zavřela oči, pořád poslouchala rušivé elementy nutící mě vnímat okolní svět a snila. O něm a příběhu, co nikdy nedošel do vytouženého konce.

Bylo to tak krásné... jedinečné.

Vlastně jsem vám původně chtěla napsat, jak mě oba zklamali. Ale proč psát o záporných věcech? Když je kolem nás tolik neopakovatelných okamžiků.
Nejsem zamilovaná, jenom vím, co je to láska. Až moc dobře na to, abych mohla normálně fungovat. V momentě, kdy si myslím, že je všechno pod kontrolou, se to zase zvrtne. A jsem zpět, na tom dně, ze kterého jsem se tak dlouho škrábala nahoru. Stačí jediný pohled, jediný úsměv a mé přesvědčení jde ruku v ruce s hrdostí do háje.

Ne, ještě to neumím. Ale budu vůbec někdy? Chci? Ne, já nechci zapomenout. Nezvládám nic...

Nutno dodat, že tu noc mě napadaly jen ty nejlepší konce. Štěstí, naděje, smích. Usmála jsem se nad jejich názory. Nad zkresleným pohledem těch, co si myslí, že ví, a proto mají diplom na poučování druhých. A přitom se nikdy nedostali za hranici pouhé touhy.

Nebo si snad taky myslíte, že pokud s někým nezačnete po seznámení chodit do týdne, už mezi vámi nemůže zaručeně nic být? Že vztah bez sexu můžeme porovnat se vztahem bez lásky? Že nejlepší je vztah na dálku, kdy se vidíte tak jednou do měsíce? Že vám partnerčinu nepřítomnost nahradí oplzé, rádoby vtipné, poznámky na jiné slečny?

Vím, že on takový není. A i když si nejsem jistá, cítím to, proto nedovedu zapomenout. Protože on se na svět díval ze stejného úhlu jako já.

Times have changed and times are strange
Here I come, but I ain't the same...

Ozzy Osbourne
 


Komentáře

1 Ethnea Ethnea | Web | 11. října 2009 v 7:50 | Reagovat

Nekdy byva probuzeni do reality ponekud bolestive... =´(
Ale nadherne fotecky. <3

2 Enliven Enliven | 18. října 2009 v 11:10 | Reagovat

Nemyslím si to, co jsi napsala na konci článku...ani jednu větu si z toho nemyslím...pro mne sex bez lásky neexistuje, nechápu jak někdo může s někým spát, jen kvůli sexu...asi jsem staromódní :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.