Budu vám vyprávět příběh, kterému bylo povoleno v jeden památný týden se odehrát.

10. října 2009 v 12:48 | miriabel |  deníček

Jet či zůstat doma? Tuhle otázku pokládala jsem si dnes a denně, nakonec mě ale nevím-co-kdo přesvědčilo a v šest ráno už jsme seděli jako třída ve vlaku. Ve vlaku, který stál mimo jiné v našem hlavním městě, které bylo pro ty určené čtyri dny naším cílem. Nadějí, že se něco nového dozvíme, že něco zažijeme. Že to bude fajn.
Jely všechny čtyři maturitní třídy, ale roztříštili nás po celé Praze.
Šance, že památky budeme procházet všichni dohromady byla tedy mizivá.
Jen naše třída? Ale jo. Bylo to hezké a je škoda, že ty chvíle nepůjdou vrátit. Snad se jen těšit na to, že přijdou nové a třeba i lepší. Sice se tomu bráním, ale přece jen je mám ráda. Znám je tak dlouho, za osm let vám přiroste k srdci i člověk od vás úplně odlišný a jiný. Společné zážitky a léta dohromady strávená totiž vytvářejí pouto. Ať už chceme, či ne.

Chodili jsme celé dny, prošlapali celou Prahu a prohlédli všechny možné památky. Jen do Židovského muzea jsme zabloudit nestihli, to mě mrzelo.

Pražský hrad, Karlův most, Zlatou uličku a jiná chronicky známá místa jsem neviděla poprvé. Můj dojem z nich se tak stal intenzivnějším. Ale třeba Senát a Poslaneckou sněmovnu bych jinak nespatřila nikdy.
A taky, a to hlavně a nejvíc, jsme se byli podívat na Právnickou fakultu té jedné nejznámnější a nejlepší univerzity. To byl pro mě jeden z nejlepších zážitků, přiznávám bez mučení. Jak moc jsem si přála být součástí toho davu, který se před ní houfoval.
Taky jsme navštívili divadlo Ta Fantastika. Myslím, že divadelní představení Carmen zaujalo všechny, kteří se obtěžovali přijít. Dojem z muzikálu mi kazilo jen chvilkové pomyšlení na můj nevhodný oděv, měla jsem na sobě totiž jeany a tenisky. To víte, nakupování v Praze zabere dost času, a když máte být za půl hodiny na opačném konci Prahy, boty a kalhoty kupovat už nestíháte. Ale novou košili mám, to jo. Pomlčím, že je jediná. Raději.
Taky jsme byli na Petříně a šli cestou svíček až do cíle, ehm.
I kilometrovou vzdálenost jsme překonávali pomocí metra, je to přece děsně cool.
Některým spolužákům atmosféra do hlavy nevstoupila, neprohlíželi si město, raději hledali na všech možných místech wi-fi.

Přes všechny problémy, které se mi v danou chvíli zdály nepřekonatelné, na ty čtyři dny ráda vzpomínám.
Chtěla bych toho s nima ještě tolik zažít, na druhou stranu mě láká představa budoucnosti, která, věřím, mě jednou zcela pohltí. Natolik, že se naučím žít bez nich. Zapomínat.
 


Komentáře

1 Ethnea Ethnea | Web | 10. října 2009 v 14:54 | Reagovat

Zij dneskem. Dneska uzivej, ale zitra uz neteskni. Prijde neco noveho. A zase budes uzivat. =)

2 Enliven Enliven | 10. října 2009 v 21:08 | Reagovat

Ahojky Pinki:) Koukám, že jsi zavítala do Prahy:) Já jsem se byla v pátek se spolužáky projít na Pražském hradě...byli jsme obdivovat slévárenskou práci z minulých let:) Máme totiž předmět strojírenská technologie a pan přednášející se nad tím rozplýval, tak jsme to šli omrknout;)

Už zase nostalgie? Čokoládko, vím, že jsem potobný typ jako ty, ale snažím se tu nostalgii a vzpomínky na minulost potlačovat...život mne to naučil...doufám, že Ty se taky jednou probudíš a budeš žít přítomností a budoucností...

3 miriabel miriabel | 10. října 2009 v 22:54 | Reagovat

Enliven ahoooj :)
jůů, to muselo být zajímavé, my chodili jen po těch notoricky známých památkách, ale i tak to bylo moc fajn. Strojírenská technologie... to bych nikdy nezvládla :) Obdivuju tě.
Taky tomu věřím, ale zatím mám ještě minimálně pár měsíců čas :-). Tím se uklidňuji.
Hlavně odepiš, jak se máš a co je nového... je škoda, že už nemůžu číst tvé řádky :)

4 Enliven Enliven | 18. října 2009 v 11:06 | Reagovat

[3]: :)
Ale...taky nevím jestli ten předmět zvládnu...je teprve začátek zimního semestru...:)

Mám se dobře...občas mi chybí blog, ale nevím, kdy bych na něj měla psát a spravovat ho...času je málo. Možná, že přijde můj návrat...kdyžtak dám vědět:)

Teď scháním brigádu a je to beznadějné...ve čtvrtek jdu na jeden pohovor, tak jsem na to zvědavá, pač jsem na žádném pohovoru nikdy nebyla...:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.