Už nejsem tou, co ti věřila. Už nejsem tou, která tě poslouchala.

19. června 2009 v 0:05 | Miriabel |  deníček
Všechno krásné jednou skončí... Nic netrvá věčně. Stokrát vyřčená věta jednou upadne v zapomnění. Je krásné věřit, ale o to bolestnější je se pak zklamat.
Milovala jsem? Asi jo. Měla jsem ráda? Šíleně moc. Věřila jsem? Bezpochyby. Totálně. Slepě.
Bolelo to, protože jsem věřila v lásku, co zůstane napořád. Nehledá chyby, umí odpouštět, v lásku, kterou asi člověk neumí dát...
Byla jsem hloupá, ale uvěřit je někdy tak snadné a krásné. Nechat se unášet po obláčcích splněných nadějí...
Znáte takový ten pocit, kdy se někomu kouknete do očí a vidíte v nich celý svět? Odpověď na každou otázku, odrazy pocitů, myšlenek, štěstí a naděje, té hlavně... A pak najednou se do těch stejných očí podívate jako tenkrát, ale brána do duše zůstane uzavřena.
Pouto se navždy vytratilo...
Možná je to smutné, ale spíše krásné. Je konec tomu všemu, co umělo nakonec jenom bolet a vysávat radost.
Nepřestanu věřit, že láska nikdy nezanikne, jen už nevěřím tobě, tomu, co's říkal. Tomu, že někdy budeš takový, jako's býval dřív.
A tak je konec tomu zdlouhávému příběhu, který se ke konci, přiznejme si to, odehrával už jenom v mé hlavě.
Nedokázala jsem nic, ale stejně se cítím jako vítěz. Sama nad sebou, nad svými pocity, nad láskou, který mohla být. Možná. Ale nebyla, stalo se, co se stát mělo. A já věřím, že právě tak to bylo správně.
Jsem zoufalá? Ne, teď už ne. Jsem ŠŤASTNÁ!:)
;)
 


Komentáře

1 Smilesy Smilesy | Web | 19. června 2009 v 15:10 | Reagovat

Hlavní je být šťastný, ať se stane cokoliv, jít dál, neupadat do vzpomínek, ikdyž je to někdy šíleně těžké neupadnout... zakopneš, a propadneš se do vzopmínek, které Ti daly jen trápení...

2 Alenka Alenka | Web | 19. června 2009 v 15:20 | Reagovat

Klobouk dolů, jak to statečně bereš :) Ledaskdo druhý by se třeba složil, jenže Ty dokážeš vytěžit i z neúspěchu. Možná poučená pro příště, ale každopádně opět o kousek dál na cestách životem. :)

3 Jesí Jesí | Web | 19. června 2009 v 19:21 | Reagovat

Nejhorší ej, že prvně nechceme naivně věřit,ale pak s ečlověk neubrání a věří. A moc. A ty oči no popsalas to fantasticky přesně tohle cítím taky. Ale možná kdybychom se do oných očí dívaly dřív z více ralistického úlu viděli bychom i něco jinéh,ale cožpak to jde, když se vznášíme o sedm pater víc kouakt se na ěnco realisticky?:) Asi je si třeba nabít..aleotázka je proč..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.