Tenkrát...

25. května 2009 v 18:54 | Miriabel |  deníček
...když jsme šly nahoru po sjezdovce, protože takhle se cesta zdála být kratší :). Byl to krásný den a nejen proto, že byla neděle, svítilo sluníčko a fajně foukal vítr. Taky proto, že jsme konečně nešly na Slavíč, stihly správný vlak a dokonce skoro /hodně skoro/ ani nezabloudily.
Možná by bylo nejlepší, kdybych k té fotce nenapsala nic, ona vám sama napoví ;). Možná je v ní ukrytý nějaký příběh, ale kdybych vám ho povyprávěla, ztratil by kouzlo...
Budu tajně doufat, že letošní prázdniny budou stejně jako minulé plné různých procházek po horách. Doufám, že ještě někdy vyjdeme v Morávce, ale už nikdy nebudeme bydlet na Malé Morávce.
I když každý zážitek má své kouzlo, právě díky podmínkám, které jej doprovázely. A hlavně, a to úplně nejvíc, s kým jste jej prožili. A já si na lidi, se kterými jsem strávila ty nezapomenutelné, občas vyhrocené zážitky, nemůžu stěžovat :). /Oni na mě ale třeba jo :D, jenom je -hlavně TEBE -prosím, ať si všechny výhrady raději nechají pro sebe a nepíší nikdy nikam příběh o některých chladných kuchyňských, místo koupelnových, ránech. :D/
Těším se. Na všechno, na to, co bude. Strašně moc, úplně nejvíc :).
 


Komentáře

1 Suri Suri | Web | 26. května 2009 v 8:15 | Reagovat

Zvláštní zasněná nálada vnesla se mi do mysli po přečtení tohoto článku, máš krásný talent na sepisování pocitůů...
V písmenech je cítit něco tak hlubokého a smyslově prožitého, krááása

2 Alenka Alenka | Web | 26. května 2009 v 11:00 | Reagovat

To mi připomíná i má putování a nezapomenutelné zážitky s nejbližšími, kteří stále sdílí i v dnešní době krásné záliby :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.