Ztratila jsem okamžik :) Takový důležitý.

7. března 2009 v 18:56 | Miriabel |  deníček
Celý dnešek se snažím najít jednu fotku. Nic a zároveň všeříkající...
Není tak dávno době, kdy jsem se snažila zavřít oči, vypnout mozek a vytěsnit osobu, jejíž část je zvěčněna na fotce, z hlavy. Najednou přišli jiní, kvůli kterým nemůžu spát... A ten kluk je pro mě vzrušující minulost, nekonečný kolotoč vzletů a pádů, bývalý hnací motor mého života. Jediné štěstí, jediná naděje, největší láska.

Teď si spolu sice zase nějak podezřele rozumíme, ale oba moc dobře víme, že překročit hranici potřetí by bylo zoufalé a beznadějné. Přesto nás baví lehké dotýkání se těch mohutných, zářivých plamenů :). Nenápadné šťourání a nepravidelné přikládání.
Nemiluju ho, ale někde uvnitř mě bude mít navždy místo. Není jen hezká vzpomínka, je a navždy bude něčím, co pro mě po nějakou dobu bylo vším.
Fotka je už asi smazaná a nebo uložená tam, kde už ji nikdy nenajdu. Zato jsem však našla tisíce jiných obrázků, které v sobě stále nesou sílu vzpomínky, kterou v nich ten okamžik zanechal.
Došlo mi, že nikdy s nikým už to nebude stejné jako v onu chvíli, ale o to právě jde :).
A žádný strach, fotku vyrobíme jinou a lepší, protože bude nová a aktuální. Proč se zase zahrabat v něčem, co dávno odnesl vítr, co roztálo s prvním jarním paprskem...
To, co přijde, bude lepší, cítím to. Ještě intenzivněji než tu nedefinovatelnou, avšak příjemně blízkou, vůni jara :)
 


Komentáře

1 jesí jesí | Web | 8. března 2009 v 14:19 | Reagovat

Pěkné a přijde mi , že máš vše urovnané a se svou minulostí jsi celkem srovnaná :) Alespoň z toho článku to na mě tak působí

2 cannelle cannelle | Web | 8. března 2009 v 19:49 | Reagovat

Jak praví jesí... a je fakt, že máme v sobě asi každej komůrku pro lidi, kteří ač nám ublížili nebo nebyli pro nás ti praví, prostě NĚJAKÝM způsobem... se zahákli... drápkem... kterej dovedl taky pěkně drásat... Hm.

Ale cítím z tvého článku takové to povznesené smíření, ten nadhled. To je fajn :-)

3 Marylin M. Marylin M. | Web | 9. března 2009 v 18:20 | Reagovat

Díky za pochválení... :-)

Tady je zase krásná a netradiční fotka a milé počtení... Skrz ty řádky dáváš možnost proniknout, byť jen na zkoušku, do tvého světa... :-) Píšeš tak, že chápu a to je velmi povzbudivé. :-)

4 Marylin M. Marylin M. | Web | 10. března 2009 v 20:41 | Reagovat

S tím drábským chováním rodičů u stolu máš pravdu... Ono je těžké sklopit hlavu pod tím supím pohledem. Zvlášť když já osobně teda nemám ráda, když se na mě někdo dívá u jídla i za normálních okolností... :/ :-)

A jinak je zajímavé, že i tys poznamenaná ehm.. jak to říct ...  nenormálním příjmem potravy. :-) Nepůsobíš tak (tohle je kompliment.)

5 Surielem Surielem | Web | 11. března 2009 v 14:52 | Reagovat

Skoda ze nam je neznama podoba obrazku ktery jsi hledala a ktery ti prinasi krasne vzpominky

6 Katullka Katullka | Web | 12. března 2009 v 14:03 | Reagovat

To je tak strašně hezky napsaný, že mě to úplně dojalo, děkuju.

7 Marylin M. Marylin M. | Web | 12. března 2009 v 19:52 | Reagovat

Stydět se za kondiční kulturistiku? Fíha... :D  xD U nás ve městě jsou svými těly všeobecně proslaveny dvě ženy. Jsou to matka s dcerou, jakési mistryně čehosi a když jsou takhle po ulici, moc obyčejně to nepůsobí...

8 herzig-traum herzig-traum | Web | 12. března 2009 v 21:20 | Reagovat

Achjo... Strašně si mi tímhle článek připomněla mojí situaci... A to se mi na ní povedlo tak trochu zapomenout, jestli se to tak dá říct ;) No nic... Všechno se musí nějak vyřešit a nebo nechat bejt... Ono to nějak dopadne ;)

9 Surielem Surielem | Web | 12. března 2009 v 22:00 | Reagovat

Urcite nechci aby se muj * blog andelous* stocil k nejakymu zblblymu dieteni, snazim se krotit :D :D :D :D a myslet lepe a pozitivneji nez doposud

10 Lůca Lůca | Web | 17. března 2009 v 21:19 | Reagovat

Ten článek působí vesele.. Což je dobře. Přišla na tebe jarní euforie? :) Proto mám jaro ráda.. Člověk má dobrou náladu a všechno mu připadá lehčí..

Možná ses opravdu srovnala s minulostí. Což ti závidím. Já se momentálně nemůžu srovnat s přítomností. Jsem šíleně zmatená.. A jaro je u nás ještě daleko a já už se ho nemůžu dočkat.. Doufám že přijde co nejdřív i s jarní radostí..

11 Enliven Enliven | 18. března 2009 v 19:39 | Reagovat

Moje milá Čokoládko;),

koukám, že jsi o tisíce kroků ve předu...jsem ráda, že jsi to dokázala;)

12 Marylin M. Marylin M. | Web | 21. března 2009 v 9:32 | Reagovat

Přeji krásné jaro... Plné ptáčků a okamžiků, které se neztrácejí. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.