Žít bez...

10. listopadu 2008 v 23:58 | Trixie, Miriabel...vyberte si - schíza :) |  názory
Mám takovou nějakou divnou chuť psát. Vykecat vám všechno, co jsem udělala a naopak neudělala, jak to všechno bylo a ... Mohla bych sepsat knihu. Jmenovala by se nejšpíš Roztříštěná lahvička vzpomínek a byl by to ten nejsladší románek, jaký jste kdy četli. Všechno by skončilo úplně růžově. Prvním polibkem, svatbou a nakonec kupou roztomilých dětiček s mezerou mezi pomalu se klubajícími dospělými zuby. Hlavní myšlenka by vycházela z mého života a to ostatní ze snů, z toho, jak bych si přála žít.

Při psaní příběhu zmáčknete delete a chybný úsek přepíšeme. A navíc nás na některé chyby upozorní sám počítač. Není to dokonalé? Není. Protože tohle je jenom imaginární svět. Život na internetu není život. Je to jenom jakási nahrážka. Ideální bublinka. Každý může být, kým chce. Než něco pošle do světa internetu, má čas se rozmyslet, jak jeho myšlenka zní, co má na té a té fotce upravit, aby vypadal víc k světu. Neděláme chyby, tady ne. A když jo, je jednodušší je napravit, začít odznovu někde jinde, s jinou identitou.
Ale v reálu si nemůžeme vyretušovat pupínky, zlepšit kontrast a změnit barevný tón. Ostatní nás vidí takové, jací doopravdy jsme. Máme blbou náladu? Šíříme ji do svého okolí. A věrte mi, je mnohem těžší smát se jako sluníčko a chovat se ke všem mile z očí do očí než napsat pozitivní článek nebo si dát nějaký veselý status a zároveň si setřít další slzu.
Je dobré, že si můžeme každý den sednout k internetu a psát si mezi sebou na blogu, libimseti nebo icq? Jasně, potkáme lidi z jiných koutů republiky, cizích zemí, na které bychom jinak nejspíš nenarazili. Ale nebylo by lepší lépe poznávat ty, které máme doslova za rohem? Jít s nimi ven a ŽÍT? Mít radost z jejich blízkosti, koukat se na ně, i když jsou zrovna nemocní, mají kruhy pod očima a nový pupínek na bradě? Když je jim smutno, mají problémy, potřebují pomoc, poradit a nebo naopak hýří štěstím? Budou mít chyby a občas nás i naštvou, protože nebudou mít čas rozmyslet se, jak formulovat myšlenky a přání. Nebudou muset zmáčknout enter. Stačí otevřít pusu.
Někdy bych si přála žít bez internetu, telefonů, televize /Na tu se nedívám, ale ostatní bohužel jo a nemůžu říct, že bych si raději někdy nesedla do obýváku a společně si s rodiči třeba nějaký večer nečetla. Ne, nejsou to typy, které by byly nalepené na obrazovku každou volnou minutu. Nepokulhává mezi námi komunikace, ale stejně si myslím, že by to bez té čas - žeroucí bedny mohlo být daleko lepší./ a možná i rádia :). Ale na druhou stranu nevím, jestli by mě to bavilo dlouho. Jsem totiž přesně typ člověka, který je někdy raději sám a s blogem, než s ostatními. A mrzí mě to. Nechci taková být a přesto... nedovedu být 24 hodin denně společenská :(.
Možná se ti lidi dříve měli lépe. Byli více spolu, nemohli si "psát na ajsku" nebo "blogovat". A nemohli srovnávat, jaké by to bylo bez...
 


Komentáře

1 cannelle cannelle | Web | 11. listopadu 2008 v 1:38 | Reagovat

Pravdu díš.. Přesto i ten "html svět" může mít něco do sebe - myslím tím konkrétně to, že i když se tu můžeme vyretušovat a zlepšit, stejně to nakonec sklouzne k tomu být upřímní a osobní. A tak píšeme věci, který jdou z nás, nejsou ničím přikrášlené a přesto jsme to my, a naši nejbližší nás tak třeba ani neznají. A jsme to my! V té nejčistší a nejosobnější podstatě. A pak co je ta lež? Není jí vlastně ten "normální život"? :-) Né, asi ne, teda určitě ne! :-)

Snad ne. Možná někdy...

A k tomu mému kamarádovi -  jsem ráda, že to cítíš podobně, já bych prostě taky nemohla. Nebo mohla, jasně, ale co pak? Co ten ranní pohled do očí? Co ty dny potom? Připadala bych si jakobych tím něco pošlapala. Něco, co mělo být čistý. Některý věci by se do přátelství prostě tahat neměly.

2 Šílená Lůca Šílená Lůca | Web | 11. listopadu 2008 v 20:55 | Reagovat

Bylo by to zvláštní, žít bez..Zvlášť pro dnešní lidi, rozmazlený technikou.. Chtěla bych vidět, jak by se lidi chovali, kdyby třeba celý den nefungovala všude po světě veškerá elektronika. Svět bez toho už nedokáže žít. Jedinec snad jo. Já bych dokázala. Tak dva dny, ale dokázala:) Pak bych začala propadat ze všech předmětů, protože na netu si zjišťuju úkoly:)

Miriabel, Trixie?? Co to? Taky toužíš po změně, byť nepatrné? Mě už nebaví být Šílená:) Trixie je mi odněkud povědomé.. Neslyšela už jsem to někde?

3 Jesí Jesí | Web | 12. listopadu 2008 v 17:54 | Reagovat

Moc pěkný článek... Je to pravda....Je velká škoda, že lidi pozníváme spíšpřes net a při tom ti, kteří jsou kousek od nás s těmi se ani nezdravíme... Je to škoda...icq je dobrý, ale přece jen poznat se osobně a seznámit je úplně něco jiného ...Všichni nás vidí, jak se chováme když se nám něco nevydaří, vidí na še emoce z první ruky tady ajk si psala se můžeme "blýsknout" v hezčím světle, ale to je každého věc :)

4 Surielem Surielem | Web | 13. listopadu 2008 v 10:19 | Reagovat

Moc krásně napsaný článek...jo hold doba je těžká

5 misa_laska misa_laska | Web | 13. listopadu 2008 v 23:47 | Reagovat

Všichni si to tak nějak uvědomují.. Ale život bez telefonu, bez internetu si nedokážu představit.. Možná tak den... dva... Nebo když se někam jede na výlet, akci, tak to jo. Ale každodenní všední dny opravdu ne.

6 ViK ViK | 15. listopadu 2008 v 11:06 | Reagovat

Je to pravda. Pro člověka je snazší utéct do virtuálního světa, než se postavit čelem tomu skutečnému a prošlapávat si vlastní cestičku.

7 herzig-traum herzig-traum | Web | 16. listopadu 2008 v 23:53 | Reagovat

Hezky napsaný :) Ale když se nad tím zamýšlím - já bych nedokázala žít bez počítače, televize nebo třeba mobilu. A proč? Počítač - pro mě je to prostě taková krabička pro všechno - můžeš s ním delat v podstatě cokoliv. A jak píšeš o tech lidech a jít s nima ven. Někdy mám náladu být sama a piřtom s lidma. Á k tomu je právě dobrý ten počítač. Seš sama , ale když chceš můžeš něko´mu napsat... Ale samozřejmw se to nesmí přehánět. Pak televize - no já na ní skoro nekoukám. Nebaví mě to.... Tak to bych možá zvládla, ale ten telefon. Né nepatřím mezi ty, kteří si musí každou chvilku kontrolovat jestli jim někdo nenapsal. Já svůj mobil skroo nepoužívám jako mobil, ale spíš jako mp3 s hodinama a poznámka.... A bez rtoho neumím žít ;)

8 Lůca Lůca | Web | 18. listopadu 2008 v 20:50 | Reagovat

Jen doufám, že toto nemáme pochopit jako snahu odpoutat se od toho virtuálního dokonalého světa a vrátit se ke všední krutosti reality. Neopouštíš nás, že ne?

9 cannelle cannelle | Web | 24. listopadu 2008 v 0:19 | Reagovat

Ahoj! :) děkuju za pochvalu designu a modré kočky, udělala jsi mi radost, tohle vždycky potěší, zvlášť od člověka s takovým citem pro výtvarno jako máš ty! :)

10 Miriabel Miriabel | 4. prosince 2008 v 17:30 | Reagovat

Cannelle: je, dekuju ti moc:)

11 Eveeee Eveeee | Web | 6. prosince 2008 v 17:14 | Reagovat

ty blbooo!!!!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.