Obrázky se snažíme dělat dokonalé, možná tak chceme zakrýt, že život chyby má. Ale stejně se nám to nedaří...

10. října 2008 v 16:26 | Miriabel |  oblíbené
Miluju fotky, dají se upravit. Miluju obrázky, dají se překleslit, vygumovat. Miluju představy, dají se snít. Miluju knížky, dávají nám klíče k bráně do jiného světa. Ale nemám ráda život, je tak těžké jej žít.


Mé vzpomínání se podobá obehranému filmu, špatné kopii. Poznávám každého jednotlivého herce a vidím, že všichni hrajeme špatně, ale když odmyslím detaily, tak to není tak zlý film. Moc se snažím, abych ten svůj film viděl z lepší stránky, jestliže ovšem takovou stránku má.
Přiznávám, že film má mnoho slabých scén.
Lojza Lapáček (a to on, prosím, uměl létat)
 


Komentáře

1 ViK ViK | 10. října 2008 v 18:29 | Reagovat

Ahoj. Já si nemyslím, že by "Tvůj film" měl slabé scény. Možná až z větším odstupem času poznáš skutečné hodnoty jednotlivých okamžiků. Teď si třeba o některém svém rozhodnutí myslíš, že bylo chybné. Jednou si možná řekneš:"ještě že jsem se tenkrát rozhodla takhle a ne jinak"..

Kdo ví...

2 Miriabel Miriabel | 10. října 2008 v 23:23 | Reagovat

snad jo:) děkuju:) i když nevím, jak mám brát časem, protože mám pocit, že kolik to přesně je, neví nikdo:( a některé věci asi nepřejdou nikdy... možná jenom částečně otupí, ale zůstanou v nás napořád:)

3 herzig-traum herzig-traum | Web | 11. října 2008 v 15:11 | Reagovat

Ten text nad obrázkem - hodně mi to říká! ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.