Přemýšlej, nebo raději ne...

18. září 2008 v 23:23 | Miriabel |  koš
Chtěla bych vám něco psát. Nejspíš to nebude mít ani trochu smysl. Ani nějaký úvod a závěr. Někdy si říkám, proč tenhle blog mám, když na něm stejně nejsou nějak hodnotné a gramatický správné články. Jenže je upřímný a baví mě...
Když se cítím blbě, vím, že se můžu vypsat a naopak. Je to divné. Zveřejňuju články a přitom se tak šíleně bojím, že jednou někdo známý omylem zadá do vyhledávače něco, co ho navede tady. Pak zešílím, protože tohle, co tu píšu, blízkým lidem neříkám:).
Teďka jsem navíc po nemoci, což mi přijde jako nejtupější výraz:) a nemůžu běhat, podle rodičů *smajlík s očima vsloup*. Takže se mi vůbec nechce spát a přemýšlím nad blbostma, které by mě jinak nenapadaly nebo nechávala chladnou. Třeba dneska jsem si většinu večera, pročítala historii na icq. Nedošla jsem k ničemu, jenom mi najednou bylo šíleně smutno. Z toho, že už to nikdy nebude takové, jaké to bylo. Jednoduše prostě proto, že to nejde. Že minulost nevrátíme, už jsme jiní, dál...
Ale city někdy zůstanou stejné nebo, ještě hůř, jsou silnější. A pak je to v háji.
Napadlo mě, že můžu začít psát básně a romány o neopětovaných citech, lásce, která mohla být, ale není. A tak. Samých smutných věcech, jako ti různí básníci. Taky měli jenom platonické lásky a tak své nenaplněné city přeorientovali na umění. Brrr, takhle bych dopadnou nechtěla. Ne, že by ta jejich díla nebyla pěkná, ale... ale takhle žít prostě nechci. Nechci jenom snít a psát, navíc se neumím vyjadřovat s takovou lehkostí, krásou a smyslem.
Ale co už. Prostě musím žít, protože tvořit neumím:D. A přemýšlení mě dovádí k šílenství.
Takže tenhle článek berte s rezervou:D. Psala jsem jej těsně po vypnutí tlačítka přemýšlej, takže totálně šílená...
 


Komentáře

1 VIK VIK | 19. září 2008 v 16:23 | Reagovat

Já taky trnu hrůzou, že můj blog jednou objeví někdo z práce, rodiny nebo kamarádů. Zrovna dnes jsem se jen na chvilinku přihlásil abych se mrknul na případné komentáře a zrovna - kde se vzala tu se vzala - kolegyně. A než jsem to stačil pozavírat, měla přečtený titul článku. Zkoušel jsem pak, jestli se dá můj blog podle toho článku najít a trochu se mi ulevilo, když vyhledávač zobrazil fůru stránek ale mji ne. Jenže co, to neznamená, že jej někdo nenajde. Nebo třeba už i našel ?

A s historií v icq mám taky svoje zkušenosti ... raději už ji ani nečtu.

2 Eveeee Eveeee | Web | 19. září 2008 v 16:33 | Reagovat

Myslím si, že kdybys chtěla, tak bys psát klidně mohla... talent by ti teda nechyběl.. :). Ale myslím si, že to moc hrotíš.. že ty sama opravdu neskončíš.. Uvidíš, že za chvíli bude zase všechno jinak a zase budeš vzpomínat na tohle období.. :D.

3 Šílená Lůca Šílená Lůca | Web | 19. září 2008 v 23:41 | Reagovat

Podle těch tvých článků to vypadá, jako bys prožila nějaký úžasný a šťastný období a teď byla v nějakým temným, mnohem méně šťastným.. Nevím, jestli jsem se trefila, ale pokud jo, stejně nevím, jak bych ti dokázala pozvednout náladu. Zkus nasadit úžasný barevný brejle, který svět ukazujou hezčí než opravdu je a nauč se koukat přes ně:)

Historii je lepší nechat historií a nedloubat se v ní, aby nevyplulo nic nehezkýho na povrch. A tím myslím historii jak v icq, tak v reálným životě.. Obojímu se pokouším vyhýbat co jen to jde, protože, když se podívám zpátky, většinou to nedopadne nejlíp..

4 Miriabel Miriabel | 20. září 2008 v 11:57 | Reagovat

Viki: njn, a nezbývá nám nic jiného než doufat:). Nevím, jak pro Tebe, ale pro mě je už blog jakousi závislostí, miluju psaní a nevydržím s tím úplně přestat. To už budu raději riskovat :).

Eve: Díkes:)... mnooo, možná... asi... neskončím *červenám se* Možná už vzpomínám:D Ale... stejně to bylo a je všechno hrozně krásný:)

Šílená Lůca: Děkuju moc, máš pravdu...:) A trefila ses. Ono se jedná hlavně o jednu jedinou osobu, která pro mě znamená poslední dobou celý svět (blog:D)

A fakt je lepší koukat dopředu:).

5 Enliven Enliven | 20. září 2008 v 18:42 | Reagovat

Ahojky:) No škoda, už jsem myslela, že najdeme místečko pro jednoho drobečka;) Taky bydlím v bytě a hned bych si ho vzala, kdybych měla domek se zahradou...manina s přítelem si možná jendno nechají, ale to víš, už mají maminku všech těch drobečků;)

Moc by mne zajímalo, copak se Ti stalo...minulost radši nečti...občas je sice hezké otočit se do minulosti, ale zbytečně se trápit tím, že si budeš číst historii...mně osobně by to trhalo srdce...ušklíbala bych se nad tím a asi prolila hektolitry slz...doufám, že Tobě se to nestalo...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.