Míče na cvičení mohou být i užitečné. Občas.

14. srpna 2008 v 21:30 | Miriabel |  koš
Cítím se tak divně, prázdně a strašně sama. A přitom jsem dneska byla venku s kámoškou. Obcházely jsme knihkupectví a v jednom jsem si koupila knížku Pilates cvičení na balóně. Pak jsme potkaly ještě jednu spolužačku a fajně pokecaly. V sobotu pojedeme nejspíš na kole nebo půjdem na bazén, jestli bude hnusně. Uvidíme. Ale už se těším.
Doma jsem si vyzkoušela všechny cviky pro začátečníky, které v ní jsou. Kupodivu mě to bavilo a to jsem si vždycky myslela, že ten balón mám v pokoji jenom proto, aby zabíral místo, pletl se pod nohy, když o něho vůbec nestojím nebo jako sedačka pro návštěvu, což byla dodneška jeho nejvyšší funkce.

Včera jsem v noci vůbec nemohla usnout, protože mi bylo špatně, takže jsem spala možná dvě hoďky. Taťka ještě míň, ale ten to má zase z nervů. Jediný, kdo spí normálně, je mamka, takže se snažíme využívat různých prostředků k jejímu probuzení, jenže jsme neúspěšní. Má prostě lepší spánek. Nj, jsme taková divná rodina, musíte si říkat. Ale couž. :D Celý den jsem jedla jenom suché věci a žádné mléčné výrobky (téměř, protože to protivné mléko, na které mám alergii, je zapletené snad všude), tak snad usnu.
A ještě bych taky před spaním nemusela přemýšlet nad tím jedním člověkem, kolem kterého se momentálně točí celý můj svět. Už jsem mu věnovala několik článků a stejně o něm pořád musím psát. Protože mám nezvladatelnou chuť na něj myslet...
Nikdy totiž nezapomenu, jak jsme leželi na louce, ten poslední krásný večer, a koukali spolu na hvězdy. Jak jsme byli spolu a on se na mě poprvé podíval tak nějak jinak než kamarádsky. Jak... jak to bylo prostě krásné, téměř pokaždé. Jak jsme spolu chodili plavat, doprovázeli se pořád dokola navzájem domů a jak jsem pak řekla vyděšeným rodičům, že přesně s nějakým takovým klukem, jako je on, bych jednou chtěla chodit. Aby jsme k sobě měli tak blízko. Tak hodně jsme si rozuměli. Problém je, že nikdy nevím, co chci. A poznat to u ostatních je ještě těžší. Vím, že kdyby tady teď byl, udělala bych něco, čeho bych třeba pak litovala a nebo naopak. To nevím. Ale na(ne)štěstí tady není, tak to nemusím řešít. I když jsem mistr v utápění se ve vlastních představách a v řešení vět co by, kdyby...
Nějaké zakončení? Rozuzlení? Není.
Musím čekat, jako ostatně každý z nás... Jakou cestu mi nalinkuje sám život a nebo někdo tam výš.
 


Komentáře

1 M!šičk@ M!šičk@ | Web | 14. srpna 2008 v 21:35 | Reagovat

Máš jedinečnou šanci stát se dívkou roku 2008!Jenom vyplň přihlášku a odešli na e-mail který je uveden v prvním článku.Můžeš to být právě ty!Taky hledáme 2 porotce jestli chceš hlaš se na e-mail vaneska0@seznam.cz budeš hodnotit dívky

2 Den!s.k@ Den!s.k@ | Web | 14. srpna 2008 v 21:38 | Reagovat

Ahojky,plosím,hlásni plo mého pejsánka Čiki ♥

Pokud budeš něco potřebovat,stačí se ozvat...Thanks!!

http://mekenzie77.blog.cz/0808/soutezici-o-nej-mazlicka-kategorie-psi-hlasujte-do-31-9-2008

3 Miss.Maková Miss.Maková | Web | 15. srpna 2008 v 16:06 | Reagovat

Přiházím s normálním komentářem ;D. Vim jaký to je, ale ,,Sejde z očí, sejd z mysli´´, uvidíš, že to bude dobrý <3

4 misa_laska misa_laska | Web | 16. srpna 2008 v 7:48 | Reagovat

Jo hezky se zpívá... Sejde z očí, sejde z mysli, jen blázen věří na nesmysli, láska je čaroděj a ticho prý léčí, ale zákon hovoří jasnou řečí... Já bych to pozměnila.. Přijde na oči jiný a pak teprv tamten sejde z mysli...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.