Dělám, že nerozumím...

7. srpna 2008 v 17:39 | Miriabel |  koš
Ťukám vám tady článek a ještě vlastně ani nevím, o čem by měl být.:)
Jsem v Maďarsku, sedím na balkóně (jinde se mi nedaří chytit net) v nějakém hotelu (jméno není podstatné, ne? - ještě jsem si ho nebyla schopna zapamatovat) a zewlím.
Dneska jsem se opalovala a vůbec neopálila. Taky jsem odposlouchávala rozhovor nějakých němců a dělala, že vůbec nevím, která bije x), byla jsem totiž násilně přinucena rodiči vejít do vody, abych nebyla spálená, nakonec se jim záchranná akce povedla, bílá jako vždy...
Včera a předevčírem a i někdy předtím jsem ale náhodou hodinu a půl plavala (dýl v té vodě být nemůžete - je to prý nebezpečné, ale ještě jsem z nikoho nedostala proč:).
Taky jsem byla běhat. Včera. A to hned dvakrát. Protože mi taťka z nudy naordinoval dvou fázový trénink, vlastně tří - s tím běháním. A výsledek žádný. Nechápu, proč si někdo myslí, že ze sportu je lepší postava:P. Já ji mám stejnou pořád a je jedno, jestli ležím doma nebo běhám:D. Je to marné, vím:D. Teda jsem marná:).
Chtěla bych vám napsat něco oduševnělého a inteligentního, ale s hrůzou zjišťuju, že na to nemám. Tak se musíte spokojit s tímhle žvatláním do prázdna, ne, to nejsou blbosti vlastně, ale můj deník, pche:P:D.
Nemůžu přidávat obrázky, to jsem ještě chtěla říct, na noťasu totiž žádné nemám a ten program, kterým bych stáhla ty nové z foťáku taky chybí a o nějakém grafickém si tady můžu nechat jenom zdát. Tak se o to pokusím, ale stejně pochybuju, sny se mi totiž zdají o úplně jiných věcech, eh, lidech (alespoň v tom snu si ještě rozumíme, jinak to nestojí za nic, že? Ale stejně tě mám ráda a ty to víš, i když se pořád marně snažím o opak. Chtěla bych být silná a dokázat tě navždy vymazat ze svého života, ale nějak to neumím. Můžu utéct kamkoliv a stejně se mi každý večer, než jdu spát, objeví za zavřenými víčky tvoje tvář. Mám tě víc než ráda i když se marně snažím o opak. A pak, když už se s tím jakž takž na povrch smířím, se odněkud znovu vynoříš, abys mi to udělal těžší a mohla zapomínat znovu.)
Sorry, nechtěla jsem se o tomhle zase rozepsat, budu se muset krotitJ. Nemiluju ho, to už teď vím, nemůžu bez něho žít, ale přitom ani s ním. Akorát nevím, co je horší.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.