Taneční =) Boj, který stál za to

15. července 2008 v 13:02 | Miriabel |  miriabel
Jen tak, protože mě k tomu přivedla dneska Eve, když řešila, zda jít či nejít do tanečních, jsem se zamyslela nad svými zážitky z nich.
Vzpomínky to jsou krásné, ale hodně zmatené, takže první budu muset rovnat :).
<- princeznovská
Začalo to výběrem partnera, původně to byl jeden spolužák, a pak... jiný spolužák :D. Nejlepší na tom je, že s tím druhým klukem jsem se nedomluvila sama, naše tančení domluvil jeho kamarád. Ale nakonec to mezi náma klaplo.

Pak přišla první hodina. Holky měly tuny make - upu, krásné šaty a kluci obleky. Všichni působili tak vážně, dospělácky, zkušeně, připadala jsem si mezi nima jako malé, životem nedotčené dítě, náhodně narvané do společenského oblečení. Vůbec jsem se necítila svá.
První tanec. Měli jsme se chytit a tančit Waltz. Byli jsme od sebe hodně daleko a drželi se spíše imaginárně. Oba nesmělí, nesví. Ale za ten jedinečný pocit to stálo.
Náš vztah se postupně utožoval, vylepšoval. Měli jsme hodinu od hodiny blíž. Pak se z nás stali přátele. Pět let jsme se míjeli ve třídě. A taneční, ale nejnom ony, mno;-), nás sblížily.
Občas jsme se nepohodli, ztrapnili (hlavně já), přemáhali, nutili, museli trénovat:D, ale stálo to za to. Než jsem se mu poprvé podívala do očí a byla schopná tančit, uběhla dlouhá doba, ale nakonec se povedlo. Zjistila jsem, že je to fajn kluk a šli jsme spolu i do pokračovacích.
I když si už téměř nic nepamatuju, strašně moc mi to dalo. Začala jsem se méně stydět a bát lidí. Už se neošívám, když mě někdo chce obejmout nebo podat ruku...
A hlavně, fajn vzpomínky na z nervozity probděné noci a následné nenahraditelné zážitky, nevyšumí:).
 


Komentáře

1 aniska aniska | Web | 16. července 2008 v 11:32 | Reagovat

Tenhle článek mě fakt zaujal - asi i proto, že se v září chystám do tanečních...Mám z toho docela smíšený pocity, ptž nevím, co od toho očekávat...Takže se uvidí ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.