Dospělost

Neděle v 21:08 | miriabel |  názory
"Ten děsivý moment, když hledáš někoho dospělého, ale pak si uvědomíš, že ty jsi dospělý.
Tak se rozhlížíš po starším dospělém. Dospělejším dospělém. Po někom, kdo byl v dospívání úspěšnější než ty."

Zdroj: MamaKittyy. iFunny. (c) iFunny 2017 [cit. 15. 1. 2017]. Dostupné z: https://ifunny.co/fun/QI0rhqk03

Znáte to?

Já bohužel jo.

To příjemné na dospělosti je absolutní svoboda.

(I když... mějme na paměti, co řekl John Stuart Mill: "Svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého." A taky, co stanoví náš občanský zákoník: "Soukromé právo chrání důstojnost a svobodu člověka i jeho přirozené právo brát se o vlastní štěstí a štěstí jeho rodiny nebo lidí jemu blízkých takovým způsobem, jenž nepůsobí bezdůvodně újmu druhým.")

Její odvrácenou stranou je však zodpovědnost.
 

Nesprávné způsoby argumentace (2. část)

7. ledna 2017 v 22:40 | miriabel |  oblíbené
Sugestivní otázka
Zeptáme se tak, že nám adresát nemůže odpovědět bez toho, aniž by na něj padla vina.

Sugestivní otázky jsou pro jejich štvavý charakter používány ke zmaření racionální debaty. Dotázaný je nucen se bránit, rozčílí se nebo je vyveden z míry.

Příklad: Grace s Helen byly obě zamilovány do Brada. Jednoho dne, když Brad poslouchal jejich rozhovor, se Helen zeptala Grace: "Ty už jsi měla nějaké problémy s drogovou závislostí, co?


Obrácené důkazní břemeno
Důkazní břemeno leží na tom, kdo něco popírá.

Důkazní břemenomá ležet na tom, kdo něco tvrdí, ne na tom, kdo něco popírá. Neschopnost nebo neochota tvrzení vyvrátit jej nečiní platným ani důvěryhodným. Musíme si ale uvědomit, že si nikdy nemůžeme být ničím jistí. Proto musíme každý výrok posuzovat podle dostupných důkazů. Zamítnutí tvrzení jen proto, že nebylo prokázáno nade vší pochybnosti je také chybný způsob uvažování.

Příklad: Bertrand prohlašuje, že se čajová konvice momentálně nachází na oběžné dráze mezi Zemí a Marsem.Jeho výrok je pravdivý, protože mu nikdo nemůže dokázat opak.

Dvojsmysl
Používáme dvojsmyslnost nebo nejednoznačnost jazyka k tomu, abychom zkreslili pravdu nebo uvedli posluchače v omyl.

Politici mluví často nejednoznačně. Pokud se média začnou zabývat tím, co vlastně řekli, omluví se, že se nevyjádřili technicky přesně. Používání dvojsmyslů a nejednoznačné vyjadřování je skutečně závadějící, proto se taktéž řadí mezi argumentační klamy.

Příklad: Soudce se zeptal obžalovaného, proč nezaplatil pokutu za parkování. Obžalovaný odpověděl, že by neměl být nucen zaplatit pokutu. Na značce stálo: "Fine for parking here", tak si přirozeně myslel, že je "Fajn zde parkovat".
Vysvětlení: Fine je v angličtině pokuta i dobrý, pěkný, v pořádku...

Nesprávné způsoby argumentace (1. část)

6. ledna 2017 v 20:37 | miriabel |  oblíbené
Strašák
Dezinterpretujeme něčí tvrzení, abychom jej mohli snáze napadnout.

Přeháněním, zkreslováním nebo úplným přetvořením něčího tvrzení je o mnoho snazší prezentovat vlastní stanovisko jako rozumné. Tento typ nečestné argumentace rozumnou diskuzi zneucťuje.

Příklad: Will řekl, že bychom měli dávat více peněz do zdravotnictví a vzdělávání. Warren reagoval, že je překvapen tím, jak moc Will nenávidí zemi, že ji chce nechat bez obrany snížením výdajů na armádu.


Chybná příčina
Předpokládáme, že skutečný nebo domnělý vztah mezi dvěma věcmi znamená, že jedna je příčinou druhé.

Mnoho lidí si plete souvstažnost (věci se dějí současně nebo sousledně - po sobě) a příčinnou souvislost (jedna událost způsobila vznik druhé). Někdy je korelace náhodná, jindy může být způsobena běžnou příčinou.

Příklad: Roger poukazuje, jak v posledních několika staletích vzrostly teploty, zatímco se snižoval počet pirátů. Z toho vyplývá, že piráti ochlazují svět a globální oteplování je hoax.

Hraní na city
Snažíme se manipulovat s city partnera, se kterým diskutujeme, místo užití rozumných či přesvědčivých argumentů.

Apelujeme na emoce - strach, závist, nenávist, lítost, pýcha a další. Je důležité si uvědomit, že i logický argument může někdy vyvolat emoce nebo mít emocionální aspekt. Problém nastává až v situaci, kdy jsou emoce použity namísto logického argumentu nebo dokonce zakrývají skutečnost, že pro něčí tvrzení logický argument není. Každý, s výjimkou psychopatů, je ovlivňován emocemi. Hraní na city je proto běžnou a efektivní argumentační taktikou. V konečném důsledku se ale jedná o argumenty chybné, nečestné a mají tendenci dělat diskutérovy oponenty oprávněně emocionální.

Příklad: Luke nechtěl jíst vnitřnosti s růžičkovou kapustou. Jeho otec mu řekl, ať si vzpomene na chudé, hladovějící děti v zemích třetího světa, které neměly takové štěstí jako on a byly by vděčné za každé jídlo.

Další články